Věnuji památce Spojeneckých vojáků
Sláva v písku
Kulomety pálí,
voják se v krvi válí.
Na pláži mrtvých přibývá,
nic jiného jim nezbývá,
než útočit s vítěznou vírou
a nechat nepřítele pozvednout vlajku bílou.
Vlna za vlnou běží dělům vstříc,
osádce chtějí říct,
už dost,
my neútočíme jen tak pro radost.
Z vyloďovacích člunů další vlna vystupuje,
pod stálou palbou do vnitrozemí postupuje,
létají vzduchem kusy těl,
to když nepřítel spustí znovu palbu z děl.
Několik mužů kulkám uniká,
po skále do zákopů rychle proniká.
Protiútok se snaží Spojence zahnat zpět
a poté chtějí vítězný chór pět.
Poraženi jsou už celkem jistě,
ale rozhodně nebudou bojovat čistě.
Linie už sou dávno rozrušeny,
tak jako mozky vojáků naušeny,
hroutit se počíná zrádná ideologie,
nyní v Evropě o trochu lépe už se žije.
Nice :)) Někoho mi to připomíná :))